Století informací
Žijeme ve století internetu, ve kterém hrají nejdůležitější roli informace… dokonce větší než peníze. Století iluzionistů, protože víc než kdy předtím je snadné předstírat cokoliv. Století leaderů, protože víc než kdy předtím je snadné přesvědčit masu lidí o čemkoliv.
Kolik lidí asi po takovém světě toužilo?
Kolik z nás touží vést, ovlivňovat, být vidět, měnit?
A kolik z nás na to opravdu „má“?
Díky internetu se názorovým vůdcem může stát desetileté dítě, pokud prokáže dostatečnou schopnost předstírání pomocí snadno dostupných technologií. Bezpochyby získá statisíce followerů po celém světě a jeho rodiče mu v tom nebudou bránit, (oprávněně) pyšni na svého potomka.
A nevypadá to, že by se situace měla v dohledné době změnit.
Rychle a zběsile
Pětadvacetiletí manažeři, kteří po škole strávili první rok ve velké korporaci, se považují za zkušené leadery, připravené vést týmy k lepším zítřkům. Jsou motivováni vysokým ohodnocením, které jim umožní nadstandardně zajistit rodinu a splnit si materiální životní sny. Managují a domnívají se, že vedou.
Ve slově úspěšný rezonují více než kdy předtím slova „výkonný“ a „majetný“. Méně chválíme a více kritizujeme. Méně nasloucháme a více mluvíme. Spěcháme, aby nás někdo jiný nepředběhl, protože pak by byl on úspěšnější než my. Bojíme se dělat chyby… a tak se často bojíme udělat cokoliv.
Ani v soukromí už nejsme schopni vědomě vypnout orientaci na výsledek – být úspěšný, prospěšný, důležitý. Cílem každého rozhovoru je získat co největší prostor pro sebe a co nejmenší pro druhého. Rozhovory o zdánlivě banálních tématech namísto her připomínají bitvy. Být chytřejší, dávat rady, určovat tempo a délku kontaktu znamená všechno.
Informační tempo nám nedopřává dostatek prostoru pro kritické myšlení. Rychlejší i pohodlnější než vytvářet je přebírat, a tak nám často chybí zdravý odstup a vlastní názor. Řada fatálních chyb přitom vzniká právě díky absenci kritického myšlení.
K tomu, abychom se s odosobněnou realitou vyrovnali, potřebujeme stovky psychologů, mentorů a koučů. Cítíme se ztracení.
A tak – více než kdy předtím – podvědomě hledáme leadery, pod jejichž vedením bychom bezpečně překonali úskalí různých životních období.
Teorie versus praxe
Návodů na to, jak se z prostého manažera stát skutečným leaderem, byly napsány stovky. Seznam literatury, který by měl provázet průměrnou diplomovou práci na téma management a leadership, by na jednu samotnou práci vystačil. Přesto žádná z vydaných publikací nenahradí přirozený talent vést.
Nejčastějšími charakteristikami leadera v publikacích je „silná osobnost s orientací na výsledek“, „komunikuje jasnou vizi a cíle“, „dává prostor pro chyby“, „vítá zpětnou vazbu“, „namísto byrokracie dává svobodu a podporuje diverzitu“ a k tomu všemu se ještě přidává myšlení „out of box“ a vstřícnost k experimentům.
Tak nějak mi v průměrném leaderchytristickém seznamu chybí schopnost převzít odpovědnost za případný neúspěch celého týmu. Nikde ani stopa po vnitřní pokoře.
Formulace „namísto byrokracie dává svobodu“ trochu zavání ignorací procesů, které drtivá většina týmů nutně potřebuje, aby se všichni udrželi ve stejném směru. Moderní doba s sebou totiž nese práci ve vzdálených týmech, spojovaných pouze onlinovým nástrojem pro mapování milníků, úkolů a odvedené práce. Bez přiměřené byrokracie, byť pouze elektronické, mezinárodní tým uřídit nelze. Často ani lokální tým.
Stovky manažerů každodenně neúspěšně usilují o to, aby byli vnímáni jako leadeři. Výsledkem takové snahy bývá formální oddanost podřízených, přesně vymezená interními procesy a zvyklostmi.
Opravdových leaderů je jako šafránu. Nejsou dokonalí, ale jsou přímí na srdci i na jazyku. Znají sami sebe a sami sebe se nebojí. Jejich chování je konzistentní a často i předvídatelné, protože se nedopouštějí názorových smyků v důsledku drobných poryvů na politickém nebi – ať už se jedná o nebe firemní nebo celostátní. Jejich autorita je přirozená a trvalá. A bez ohledu na to, jak komplikovaná je jejich povaha, bývají takoví leadeři následováni.

DALŠÍ ČLÁNKY:
Jsem inspirátor, zrcadlo, interní tlumočník, analytik, gramodeska i postrkující šťoura. Pomáhám lidem zhmotňovat jejich podnikatelské plány.
Bc. Martina Hyndráková, MBA
+ 420 777 746 618
martina@hyndrakova.cz
Facebook: @hyndrakova