Frederičina ubytovna pro starší a hodně pokročilé

První rok práce pro organizace, věnující se péči o seniory, mi radikálně změnil život. Zastihl mě nepřipravenou a počáteční náraz byl opravdu tvrdý. Pak přišlo dlouhé období nimrání se v detailech, fáze znechucení systémem, fáze bojovnosti a nakonec fáze smíření. Začala jsem sbírat krátké příběhy ze života pobytových zařízení pro seniory. Umístila jsem je do fiktivní Ubytovny, řízené Frederikou. Ženou – aby se mi to dobře vyprávělo. A ačkoliv jména všech aktérů jsou změněna, popisované situace a všechny příběhy jsou pravdivé. Nikoho neurážím, nezesměšňuji, nezlehčuji ničí trápení. Místy to bude úsměvné. Místy drsné. Právě takový je Život.

Mandarinková Wendy

Mandarinková Wendy

„Úúúúřad práce“, špitne mi do ucha Frederičina asistentka, transportující do zasedačky tři hrnce kávy, mikrosušenky a mléko. „Bojej se dát si s námi koláč, co jsem koupila na poradu“.

Kde bydlí moje mrtvá máma?

Kde bydlí moje mrtvá máma?

Kdyby Pete pracoval ve výzkumné agentuře, mohl by zpracovat přehlednou a nápaditou infografiku a nabídnout ji médiím výměnu za finanční ohodnocení nebo vlastní popularitu.

Hortenzie Usměvavá

Hortenzie Usměvavá

Obratem mi bylo vysvětleno, že značková kšiltovka projde u všech výletníků s výjimkou Hortenzie, která si něco tak strašného na hlavu nikdy nedá, i kdyby to byl sebelepší teambuilding. Ona pojede v klobouku s květinami. A také jela.

Thomasova drobná paranoia

Thomasova drobná paranoia

„Škoda, že jsi tu nebyla včera“, přivítala mě hlavní sestra. „Měla bys zase příběh pro tu svou Frederiku. Byli tady hasiči, záchranka, všichni strašně nadávali a konečně prý pošlou Úředníkovi oficiální žádost, aby zrušili to stupidní nařízení o zámcích na céčku.

Hilda

Hilda

Vyrobila jsem dva diplomy. Je na nich napsáno „Cena za lidskost“. Protože neexistuje způsob, kterým bychom mohli říct „díky“ dvěma statečným, které sebraly odvahu jít bránit bezbrannou babičku proti silné ženě s velkou agresivní rodinou na malém městě.

Hledá se Larry

Hledá se Larry

Do kanceláře, kde jsme zrovna schůzovali, vběhla sestřička, vychrlila „kopiiobčankyakartyLarryjededošpitálu“, asistentka sociálních pracovníků odemkla skříň s dokumentací, ve složce vylovila papír, vrazila ho sestřičce do ruky a ta zase zmizela v chodbě.

Doris a Noris

Doris a Noris

Dlouhý úvod na téma: nebudeme se s vámi bavit, protože GDPR. No, alespoň nám rovnou nezavěsila. Vysvětlujeme naléhavost situace. Nakonec je úřednice ochotna poskytnout alespoň informaci, zda Dorisin spis mají (ano/ne).

Harryho lodičky

Harryho lodičky

Toho dne si Frederika řekla, že udělá „svým seniorům“ malou konverzační radost. Znamená to dát jim nějaké hezké, barevné, nekonfliktní téma k diskusím napříč pavilony.

Bella a Nella

Bella a Nella

„Dneska je šestnáctého, takže osobně spatříš Bellu nebo Nellu od pana Erharta“, informovala mě sarkasticky ošetřovatelka. Nevěděla jsem, jak s tou informací mám naložit. „No… včera byly důchody, ne?“ dovysvětlila.

Red Ned

Red Ned

„Jak můžete tatínka takhle dehonestovat“, konstatovala znechuceně asi padesátiletá paní v chodbě céčka. „Copak může chlap nosit červené tepláky? Dyť vypadá jako ženská, která nemá vkus!“ Procházela jsem kolem a nemohla neslyšet závěr její konverzace se sociálním pracovníkem. Nedalo mi to.

Madison

Madison

Postupně prosedla první, druhý a pak třetí invalidní vozík. Její tuková zásoba přetéká přes jeho sedadlo tak, že brání otáčení kol. Pokud vozík nejede, Madison s ním vztekle naráží do zdí, dveří a všeho, co je kolem.

Scarlett

Scarlett

„Přišly jsme na návštěvu za babičkou. Přinesly jsme každému větrník z cukrárny. Nechaly jsme dorty na posteli v pokoji a šly si do společenské místnosti připravit kávu, talířky a lžičky“, vypráví jedna z dcer.

Komisař Owen

Komisař Owen

Představoval jsem si, že tu bude tříčlenná komise, která bude rozhodovat o kulturním programu, a já jí budu předsedat. Jenže tady nic takového není. Tak se to snažím získat“, vypráví mi Owen.

Vánoční Ervín

Vánoční Ervín

Vloni na Štědrý den se šel Ervín projít. Díval se na hvězdy a nechal se ovívat lehkým větříkem, který roznášel tóny koled po kraji. Zjevnou romantiku trochu narušuje fakt, že měl Ervín na sobě jen tričko, tepláky, ponožky a pantofle.

Adamína

Adamína

„Co to děláš?“, ptá se Adamína údržbáře. „Stěhuju televizi do společenské místnosti, to je ta na konci chodby, jak si tam děláte palačinky“, odpoví vlídně údržbář a pokračuje v demontáži velké obrazovky ze stojanu.

Quido

Quido

Zdravotní postižení není žádný handicap, říkává pan Quido, který na mne téměř každý týden čekává u výtahových dveří v hlavní budově

Frederičina ubytovna pro starší a hodně pokročilé

Frederičina ubytovna pro starší a hodně pokročilé

Začala jsem sbírat krátké příběhy ze života Domovů. Umístila jsem je do fiktivního Domova, řízeného Frederikou. Ženou – aby se mi to dobře vyprávělo.  Abyste si ho uměli představit, přečtěte si tenhle krátký článek.

Příliš mnoho seniorů

Příliš mnoho seniorů

Kdyby byl stát chytřejší, snažil by se silou mocí udržet seniory co nejdéle doma. Nenechte se prosím naštvat už tím, že personifikuji stát. Zkuste pohled ženy – marketingového a procesního konzultanta.

Terminal Station, please, exit the train

Terminal Station, please, exit the train

Úvod: Jak jsem cestou v metru přišla na to, že musím napsat o tom, s čím se setkávám při práci pro několik Domovů a organizací, zaměřených na seniory. Žádné hluboké úvahy. Pár vět k zamyšlení.