Tagovat život mě naučil Radvan Bahbouh na koučingovém výcviku.

Úkol: „Zkuste si sami pro sebe krátce zapsat, čeho byste chtěli v dalším roce dosáhnout“ se díky nově nabytým tagovacím schopnostem proměnil ve vzorec „žena – přítel – jezdec – kouč“. Pokud vám to připomíná sekvenci „žena nůše píseň kost“ z výuky českého jazyka na základní škole, nejste daleko od pravdy.

Svůj vzorec umím prezentovat ve čtyřech slovech, čtyřech větách, a nebo čtyřech stranách textu.

Zadání pro mou každodenní praxi hovoří o tom, že džínsy, černý rolák a praktický drdol vlasů nadále nahradí šaty a rozpuštěné lokny. Vlající, jemné a ženské. Každý den si na chvíli dopřeju odpočinek, ideálně v roli princezny namísto nepřetržitě vytížené logistické centrály praktických operací.  Mezi hromadami práce, která byla vždycky na prvním místě, chci konečně být víc přítelem než kolegou. Namísto krátkých procházek se svým koněm, protože na dlouhé vyjížky není dost času, začnu pravidelně jezdit. A v neposlední řadě by se moje budoucí práce měla odehrávat především formou setkání s lidmi. Tváří v tvář, 1:1. Ve slově kouč je zahrnut i fakt, že nápady a řešení mají největší hodnotu tehdy, když si na ně klient přijde (s malou dopomocí) sám.

Docela bohaté čtyřsloví, nemyslíte?
Báječně se pamatuje. Dá se recitovat do rytmu při chůzi, běhání nebo mytí nádobí. Pravda, o něco hůře se mi stanovují milníky plnění; kdo by se ale trápil takovými detaily, když po pětačtyřiceti letech konečně zjistí, co chce?

To ale není všechno. Šla jsem ještě dál.
Otagovala jsem si i metodu plnění úkolů. Vzorec zní doslova: „dopředu, nahoru, k sobě“.

Dopředu
Ve všech situacích, do kterých mne život zavede, si budu vědomě vybírat. Vyhnu se nimrání v minulosti, ve způsobených křivdách, ve špatně zvolených slovech, v nevyužitých možnostech, nenaplněných očekáváních. Důležité je najít cestu, jak to (tentokrát) zvládnout lépe. Protože „správně“ je velmi subjektivní slovo.

.Nahoru
Uvědomuji si, že se můj růst odehrává ve spirálách. Život mne často vrací do situací, ve kterých jsem už (mockrát) byla. Okolnosti se liší, jádro problému zůstává stejné. Budu hledat nové způsoby řešení. Věřit, že existují. A že se dostanu i přes tuhle lekci.

K sobě
„Když se dva hádají, třetí se směje“, říká se. Pokud už se rozhodnu, že se do nějaké situace připletu, budu vždycky hledat „win win“ řešení. Nesoudit. Naslouchat. Spojovat. A pomáhat tam, kde je opravdová vůle něco změnit k lepšímu.

Metodu plnění cílů mohu více než doporučit. Chvíli trvalo, než jsem si ji dokázala zvědomit a zautomatizovat v každodenním životě, ale stálo to za to. Byla to velká změna. Postihla všechny oblasti mého života. Jdu pomalu, ale jistě. Staré, zpuchřelé zvyky začínají odpadávat. Pod nimi je ale  zdravá, silná a pevná tkáň.

Martina Hyndráková

DALŠÍ ČLÁNKY:

Jsem inspirátor, zrcadlo, tlumočník, analytik, gramodeska i postrkující šťoura. Pomáhám lidem zhmotňovat jejich podnikatelské sny.

Bc. Martina Hyndráková, MBA
+ 420 777 746 618
martina@hyndrakova.cz
Facebook: @hyndrakova