V jógovém přechodu

Od pondělka jsem tedy začala ráno cvičit.
A vypadá to, že máme nějaké výsledky :-).

Praxe

Dnes ráno jsem asi hodinu děkovala svému šéfovi, že mi poradil zkratku cesty do práce přes blízkou vesnici. Opravdu mě to dojalo. Odpoledne mne nabídkou zapůjčení skútru na týden domů rozplakal přímo v kanceláři.

Externího kolegu z pracovního PR týmu jsem objala a se slzami v očích mu sdělila, jak jsem ráda, že s ním mohu pracovat.

V devět večer jsem dostala obrovskou chuť vrátit se do časů, kdy jsem se učila zpívat u paní profesorky Součkové, a tak jsem vytahala noty, pustila si z počítače podklady a půl hodiny cvičila hlasový rozsah na jednoduchých italských popěvcích. Dlužno dodat, že po deseti letech mlčení to nešlo úplně samo. Sousedi o patro níž se zhruba v polovině procesu hlasitě odstěhovali z terasy do domu (Podle mne to nebylo až zas tak falešné – spíš nevyrovnané!). Pak jsem se rozhodla, že zavolám sestře, abych si od ní půjčila její saxofon a začnu zase hrát. Naštěstí přišel domů Michal a řekl, že má hlad. Rozplakala jsem se, protože jsem úplně zapomněla koupit jídlo.

No, aspoň už vím, jak poznám, že se mi bouří hormony. Na internetu jsem si našla, že je tento typ jógy určen zejména pro ženy v přechodu (…Znamená to, že když to na mně takhle účinkuje, tak jsem v přechodu?)

Poznámka

…kdybyste mě v nejbližších dnech potkali a chovala jsem se divně, vydržte to, vedlejší účinky prý poleví, jakmile se tělo stabilizuje v nové rovnováze. Nechci toho nechat, dokud nevydržím ve svíčce celou cvičební sekvenci bez zřícení na zem.